Deprecated: iconv_set_encoding(): Use of iconv.internal_encoding is deprecated in /home/horsevets.cz/horsevets.cz/application/libs/Nette/nette.min.php on line 16
Osiřelé hříbě - Zajímavé články | Horsevets - terénní veterinární praxe
V naší specializované praxi
pro choroby koní zajišťujeme
pro naše koňské pacienty
péči nejvyšší kvality.

19.01. Facebook

Nyní nás můžete sledovat i na Facebooku! https://www.facebook.com/horsevets.cz/

01.11. ÚČAST NA SEMINÁŘÍCH:

23. 9. 2017 se Dr. Šmachová a Dr. Abdelghani zúčastnily semináře na téma "Doping u koní".

29. - 30. 9. 2017 se Dr. Fiľakovská zúčastnila semináře na téma "Urogenitální chirurgie koně".

05.09. NOVÁ KOLEGYNĚ

Nově s námi pro oblast Pardubicka spolupracuje MVDr. Olivia Abdelghani.

12.04. ÚČAST NA SEMINÁŘÍCH

11. - 12. 3. 2017 se Dr. Seitl, Dr. Šmachová a Dr. Fiľakovská zúčastnili výročního semináře ČEHIS na téma "Geriatrický pacient".

7. 4. 2017 se Dr. Seitlová, Dr. Šmachová a Dr. Fiľakovská zúčastnily semináře ČEHIS na téma "Onemocnění kopyta vyžadující chirurgická řešení".

02.11. ÚČAST NA SEMINÁŘÍCH.

24. 9. 2016 se Dr. Šmachová a Dr. Fiľakovská zúčastnily semináře na téma "Aktuální problémy v interní medicíně koní".

14. - 15. 10. 2016 se Dr. Seitlová a Dr. Fiľakovská zúčastnily kongresu SIVE v italském Milánu, zaměřeného pouze na medicínu koní.

25. - 26. 11. 2016 se Dr. Seitl a Dr. Fiľakovská zúčastnili semináře britské společnosti VetPD na téma "Back, sacroiliac and pelvic problems of the horse".

10. - 11. 12. 2016 se Dr. Fiľakovská zúčastnila semináře na téma "Gastroenterologie u koní v praxi".

17.05. NOVÝ ČLÁNEK.

Vložen nový článek na téma "Cushingův syndrom u koní".

Osiřelé hříbě

Autor: K. SEITLOVÁ,1 J. ZÁSMĚTOVÁ2                                  

SOUHRN

Seitlová K., Zásmětová J. Přístup k osiřelému hříběti. Veterinární klinika 2008;5:

Článek popisuje doporučovaný přístup k výživě a péči o osiřelé hříbě. Zabývá se kolostrální a mléčnou výživou hříběte. Popisuje případ osiřelého prematuritního hříběte narozeného císařským řezem, které bylo nejdříve krmeno komerčním koňským mlékem. Po stabilizaci zdravotního stavu bylo převedeno na přirozenou výživu od náhradní matky. V článku je popsán postup provedení adopce hříběte náhradní matkou.

 

SUMMARY

Seitlová K., Zásmětová J. Management of an orphan foal. Veterinární klinika 2008;5:

This article describes both nutrition and care recommendation of the orphan foal. Colostral and milk nutrition of the orphan foal are mentioned too. The authors describe one case report of the orphan prematury foal, born with caesarean section that was fed with the commercial equine milk at first. After health status stabilisation, the foal was fostered. The procedure of the acceptance of the foal by a mare is described.

Úvod

V terénní praxi se často setkáváme se situací, kdy jsme nuceni řešit ztrátu matky u novorozeného hříběte. Nejedná se přitom jen o smrt nebo vážné onemocnění klisny, ale často se setkáváme s odmítnutím hříběte matkou.

 

Kolostrum

Pokud jsme zabezpečili odpovídající prostředí pro hříbě (teplo, sucho, hygiena, klid), první krok musí směřovat k podání kvalitního kolostra.

Nejlepší je čerstvé kolostrum od klisny ze stejného chovu (obsahuje protilátky proti přítomným patogenům). Ve větších chovech je užitečné mít připravené zamražené kolostrum. Zhruba 250 ml kolostra je množství, které lze bezpečně získat od klisny, aniž bychom ohrozili imunitní stav jejího vlastního hříběte.1 Protože novorozené hříbě by mělo přijmout během prvních 6 hod nejméně 0,5 litru (ideálně 1 – 2 litry) kolostra, podané množství musí být získáno od více klisen. Dárkyně kolostra by měly být zdravé, v dobré imunitě proti běžným onemocněním, zbavené vnitřních cizopasníků. Kolostrum se oddojuje za přísných hygienických podmínek do sterilních nádob. Kolostrum určené pro zamražení by mělo mít koncentraci imunoglobulinů větší než 70 g/l (specifická hmotnost > 1.060).1 V  domácí mrazničce si uchová odpovídající koncentraci imunoglobulinů po dobu 12 měsíců.1 V zahraničí je dostupné komerční koňské kolostrum (např. Stimulin), které je připraveno z bovinních protilátek.1

Pokud nemáme k dispozici žádné koňské kolostrum, je nejúčelnější podat hříběti i. v. 1 litr koňské plazmy.1 

Místo koňského kolostra je v krajním případě možné použít i kravské, kozí, nebo ovčí kolostrum, kde však hrozí riziko anafylaxe a hemolýzy.1,2

Výživa

Dalším krokem je rozhodnutí, jakým mlékem budeme hříbě krmit.

Nejlepší pro hříbě a jeho další vývin a samozřejmě nejpohodlnější pro chovatele je použití náhradní matky. Úskalí této možnosti spočívá v těžké dostupnosti vhodné laktující klisny. V zahraničí je běžná nabídka vhodných klisen např. na internetu. Existují dokonce i firmy nabízející vhodnou náhradní matku, které jsou schopny ji poskytnout do 24 hodin i s doprovázejícím personálem. Ten dohlédne na zdárnou adopci hříběte.1 Kvalitní renomované hřebčíny obvykle vlastní stádo chovných těžších klisen, které využívají v případě potřeby náhradní matky (např. Coolmore Stud, Irsko).

Vhodná klisna pro naše účely musí být klidná, se silným mateřským pudem, zdravá, v dobré imunitě proti běžným onemocněním a ošetřena proti vnitřním cizopasníkům. Matky těžších plemen jsou povahově většinou vhodnější než plnokrevné klisny.1

Přijetí hříběte klisnou trvá většinou 12 h (až tři dny). Po tuto dobu je nutné zajistit asistenci nejméně dvou zkušených lidí.

Na provedení adopce nám stačí větší, čistě nastlaný box. Ideální je umístit v rohu boxu klec, která zabrání ublížení hříběti. Klec má ve výši vemene otvor pro hlavu hříběte, které se tak může bezpečně napít.

Protože klisna svoje hříbě poznává hlavně podle pachu, nanese se na okolí nozder klisny, hlavy a okolí ocasu hříběte aromatická mast (mentol, kafr). Pokud nemáme k dispozici klec, je potřeba ze začátku použít fixačních pout pro zabránění kopnutí hříběte klisnou. Klisnu je vhodné sedovat (acepromazin). Oči můžeme zpočátku přikrýt přikrývkou, tím se klisna částečně zklidní. Hlavu klisny musí neustále hlídat asistent, který klisnu zklidňuje a povzbuzuje. Poskytuje jí seno a vodu. Odměňuje ji krmením, pokud nechá hříbě napít. Klisně by mělo být umožněno opatrné krátké ukázání hlavy hříběte pro navázání kontaktu.

Také hříbě je hlídáno asistentem, který ho usměrňuje. Před pokusem o první napití je vhodné oddojit vemínko, které může být bolestivě napjaté. Zdravé, mírně vyhladovělé hříbě se rychle naučí najít vemínko a napít se. Pokud hříbě zná láhev, nasměrujeme ho pomocí plné láhve na struky. Po napití hříbě zůstává ve stejném boxu, aby si matka na něj zvykla. Je důležité po celou dobu osvojování hlídat klisnu, která je schopná hříbě smrtelně zranit. Pokud jsme si jisti, že klisna na hříbě nereaguje agresivně, můžeme ji zkusit nechat hříbě očichat. Pokud se nám navázaní matky na hříbě povedlo, klisna hříbě obvykle olízne. Po provedení adopce ještě pořád hlídáme klisnu, abychom se ujistili, že klisna není pro hříbě nebezpečná. Délka a úspěch osvojení závisí na povaze klisny a zkušenosti personálu. Klisnu s hříbětem pustíme do menšího výběhu odděleně od ostatních koní. O jejich začlenění do stáda se můžeme pokusit nejdříve za několik týdnů.

Byly zaznamenány pokusy o přijetí druhého hříběte klisnou, která má pod sebou již své hříbě. Tyto pokusy jsou velice nebezpečné a pokud jsou úspěšné, klisna nemá většinou dost mléka pro obě hříbata, která musí být uměle dokrmována.1 (Jako náhradu klisny je možné použít krávy, nebo kozy.1,2 Z hlediska složení mléka přežvýkavců to však není pro hříbě příliš vhodné.)

Pokud nemáme možnost získat náhradní matku, musíme přistoupit k umělému dokrmování.

Komerční mléko určené pro hříbata (Fohlenmilk, Höveler aj.) má většinou stejné složení jako mléko klisny, ale neobsahuje růstové faktory přítomné v mléku. Jeho nutriční složení by mělo obsahovat 22 % proteinů a 15 % tuku.1 Mléčné náhražky jsou zpočátku méně stravitelné než mateřské mléko, proto je lepší začít s ředěním 10 – 15 %. Změna v krmení musí být pozvolná (24 – 48 hod). Mléko musí být připravováno hygienicky a před podáním zahřáté na 38 °C.1

Kravské a kozí mléko má méně sacharidů a více tuku než mléko klisny (tab. 1). Přidáním dvou čajových lžiček medu do litru polotučného kravského mléka (2 % tuku) získáme mléko, které se nutričně blíží mléku klisny. Kozí mléko je obecně lépe stravitelné pro hříbě než kravské mléko.1 Obě tyto varianty jsou však doporučovány jen v případě krajní nouze, protože mléko přežvýkavců je kaseinového typu (obsahuje z celkového obsahu bílkovin víc než 75 %), naproti tomu mléko lichokopytníků je albuminového typu (obsahuje méně než 75 % kaseinu). Proto je pro hříbě z hlediska stravitelnosti mnohem vhodnější použití komerčně vyráběných koňských mlék.

 

Tab. 1 – Porovnání nutričních hodnot v kravském, kozím a koňském mléce

Nutriční hodnoty

% sušiny

Kravské mléko

 

Kozí mléko

 

Koňské mléko

Proteiny

27

25

22,8

Tuky

29

34

15

Sacharidy

38

31

58,8


Pokud není zachován sací reflex, musíme použít nosojícnovou sondu. Tato hříbata většinou potřebují intenzivní péči s částečnou parenterální výživou.

Umělé krmení novorozeného hříběte ze zachovalým sacím reflexem začneme většinou s použitím láhve. Důležité je použití vhodné velikosti dudlíku (telecí jsou většinou příliš velké, nejvhodnější jsou hříběcí). Doporučované frekvence při umělé výživě jsou 5 – 12 krmení/den. První dny krmíme častěji, později můžeme interval nočního krmení prodloužit na 4 hodiny.1,2 Množství mléka vypitého první dva dny představuje 10 – 15 % hmotnosti hříběte (asi 8 l/den), později až 25 % hmotnosti hříběte. Při krmení dbáme na polykání hříběte a láhev nedržíme ve vertikální pozici (prevence aspirace). Abychom předešli nežádoucímu navázaní hříběte na člověka, co nejdřív se snažíme přejít na krmení z misky. Hříbě musí mít k dispozici vodu, seno a minerální liz od prvního dne, později i jadrné krmivo.

Po celou dobu umělého krmení hříběte dbáme na odpovídající hygienu při přípravě mléka a krmení (dezinfekce a sterilita používaných nádob), podobně také o hygienu prostředí hříběte. Důležité je hříběti poskytnout společnost nejlépe jiného koně (vhodný je klidný poník) nebo ovce, nevhodné je hříbě zařadit mezi ostatní klisny se hříbaty (hrozí nebezpečí napadení od jiných klisen). 

Protože nejčastější problémy uměle odchovaného hříběte jsou obezita a nežádoucí vazba na člověka a s tím spojené nebezpečné chování (kousání, kopání, dominance), snažíme se tomu předcházet (společnost hříběte, krmení z misky).1,2

Popis případu

Anamnéza: Hříbě plemene Paint horse x A1/1, klisna, narozená ve zhruba 300. dnu březosti císařským řezem. Zákrok byl proveden z důvodu infaustní koliky u klisny, na výslovnou žádost majitele. Matka byla po vybavení hříběte utracena.

Klinické příznaky: Hříbě bylo nutné po císařském řezu resuscitovat (umělé dýchaní). Vykazovalo  příznaky prematurity a hypoxie  - nízkou porodní hmotnost - cca 30 kg, nebylo schopno se postavit, nebo samo zaujmout ani udržet sternální polohu, sací reflex byl velice slabě vyvinut. Mělo svěšené uši, laxní flexory končetin a nízkou rektální teplotu  (36,7 °C). Sliznice byly mírně cyanotické. Obtížně dýchalo a bylo dehydratované (CRT -2 s).      

obr. 1- Prematuritní hříbě pár hodin po narození.

Terapie: Hříběti byla jednorázově podána dostupná náhražka koňského kolostra, ve formě 25 ml imunoglobulinového premixu pro koně smíchaného se 100 ml komerčního koňského mléka (Fohlenmilk, Höveler) a hyperimunní sérum (Polyequan). Dále byla započata intenzivní péče o hříbě (parenterální výživa -   Hartmanův roztok, glukóza, teplo, podložení do sternální polohy , antibiotika (cefchinom –2 x denně 2mg/kg i.m.), později při křečích diazepam (5 mg/toto i.v.), flunixin meglumin (1,1mg/kg i.v.), preventivně antiulcerózní terapie – cimetidin (3x denně 12mg/kg v infuzi). Mléčná výživa byla zabezpečena komerčním koňským mlékem (Fohlenmilk, Höveler) podávaném z láhve každou 1 h ( cca 100 ml ). Protože třetí den po zákroku se zdravotní stav hříběte nestabilizoval, hříbě bylo přijato na kliniku.

 Po přijetí na veterinární kliniku 3-denní hříbě stále nebylo schopné zaujmout sternální polohu, bylo podchlazené (teplota 36,8 ˚C), sací reflex byl zachován.

Hříbě bylo umístěno do vytepleného boxu (sláma, deky) do místnosti, kde byla udržována konstantní teplota 20 ˚C. Hříbě mělo zavedenou permanentní nitrožilní kanylu, která se obměňovala každý druhý den.

Bylo provedeno hematologické vyšetření a acidobazická rovnováha (leukocyty 2,1 G/l, hematokrit 0,41 l/l, erytrocyty 10,7 T/l, Hemoglobin 152g/l, pH krve 7,31), vyšetření poukázala na těžkou leukopenii a acidozu.

V hodinových intervalech byla klisničce měřena teplota, puls, dech, nasazena antibiotika gentamicin 6 mg/kg i.v. 1 x denně (Vetrigent), cefalosporiny IV. generace cefchinom 2mg/kg i.m. 2 x denně (Cobactan), při křečových stavech  diazepam 5 mg pro toto i.v., antiulcerozní prevence cimetidin  v dávce 25 mg/kg per os 3 x denně (Primamet), Hartmannův roztok v dávce 1 l i.v. v dopoledních hodinách, v odpoledních hodinách dostala 1,5 l fyziologického roztoku + 100 ml Duphalyte i.v.. Mléčnou náhražku dostávala klisnička z vysterilizované  láhve v dávce 100 – 150 ml v hodinovém intervalu. V odpoledních hodinách se objevily problémy s vyprazdňováním, bylo provedeno manuální vybavení trusu a aplikace 25 ml parafinového oleje rektálně.

Hříbátko se po dvou hodinách převracelo z důvodů prevence otlaků a proleženin.

2. den hospitalizace byl celkový stav klisničky stabilizovaný, teplota 38,2 ˚C, puls 80, dech 40, srdeční akce pravidelná bez arytmií, bylo provedeno kontrolní hematologické vyšetření a ABR ( leukocyty 3,9 G/l, hematokrit 0,36 l/l, pH krve 7,36), biochemické vyšetření – celková bílkovina 33 g/l, glukoza 4,9 mmol/l.

Klisničce byl aplikován 1 l fyziologického roztoku + 80 ml Duphalyte i.v., pokračovalo se v nasazených antibiotikách (Cobactan, Vetrigent), Primamet 3 x denně. Mléčná náhražka byla klisničce nabídnuta po 1,5 hod. v  dávce 200 ml. Bylo nutné opakovat manuální vybavení trusu, klyzma.

3. den hospitalizace se pokračovalo v nasazených lécích,  hříbě se krmilo  ve 2-hodinových intervalech, ½ hodiny po napití dostala klisnička pitnou vodu v dávce 100 – 150 ml.

V odpoledních hodinách došlo u klisny k výrazné tympanii dutiny břišní, byl aplikován Buscopan comp. v dávce 3 ml i.v., distenze dutiny břišní se zvětšovala, byla provedena sonografická kontrola dutiny břišní – plynatost céka a velkého kolonu, silně naplněný močový měchýř. Vyprázdnění  močového měchýře pomocí cévky, punkce céka z pravé strany kanylou o síle 14 G pod kontrolou ultrazvuku – odchod plynů, klisně byl po punkci céka jednorázově aplikován cefalotin v dávce 1,2 g i.v., 0,5 l Hartmannův  roztok + 80 ml Duphalyte. K recidivě tympanie břicha nedošlo.

4. den hospitalizace zdravotní stav klisny stabilizován, proveden odběr krve pro kontrolu krevního obrazu – leukocyty 9,7 G/l, hematokrit 0,35 l/l, hemoglobin 131 g/l, erytrocyty 8,9 T/l, klisna dostala antibiotika, cimetidin 3x denně v nasazených dávkách, byla vytažena kanyla.

Hříbě se s pomocí 2 osob postavilo (výrazná laxita šlach), na 5 – 10 minut bylo uchyceno do závěsu, poté bylo opět s pomocí personálu uvedeno do sternální polohy. Tento postup se opakoval 5 x denně. Krmení probíhalo po 2,5 hod v dávce 300 – 350 ml, pitnou vodu měla k dispozici stále, klisnička dokázala pít  z hladiny.

5. den hospitalizace byl shodný s dnem předchozím, zdravotní stav stabilizován, snaha o vstávání ze strany klisny.

6. den hospitalizace vysazen Vetrigent, pokračování jen Cobactan 2x denně,  Primamet 3 x denně, krmení po 3 hodinách.

7. den hospitalizace byla klisnička přemístěna do stáje do boxu s vysokou podestýlkou, naproti koním, aby byl zajištěn alespoň vizuální kontakt s ostatními koňmi, klisnička se byla schopna sama postavit, močení a kálení prováděla ve stoje. Základní životní funkce monitorovány po 4 hodinách, krmení mlékem po 3 hodinách, vycházky 5 – 10 min. do blízkého výběhu.

8. den hospitalizace provedeno hematologické vyšetření – leukocyty 10,2 G/l, hematokrit 0,31 l/l, vysazeny antibiotika, pokračovalo se jen v aplikaci Primametu 3 x denně, mléko po 3 hodinách, 1 x denně klyzma parafinového oleje.

9. – 13. den hospitalizace byl zdravotní stav uspokojivý, klisna prováděna  10 minut 5 x denně, laxita šlach se postupně zlepšovala. Vysazen Primamet.

 

obr. 2: 7 denní hříbě s přetrvávající laxitou šlach.

Využití náhradní matky: Dva týdny po porodu byla připravena náhradní matka (starokladrubský vraník) ze stejného chovu. Klisna měla pod sebou 8-měsíční hříbě, které se odstavilo. Protože koně pocházeli z venkovního chovu, klisna byla převezena na kliniku, kde bylo provedeno přijetí hříběte náhradní matkou. Pro samotnou adopci byl přichystán prostorný čistě nastlaný box, klisna se hodinu před plánovanou adopcí sedovala acepromazinem  0,4 mg/kg (Sedalin gel 6 ml pro toto per os), byla fixována do 1 rohu boxu, byla použita pokrývka hlavy, pouta na pánevní končetiny. Těsně před přiložením hříběte se potřely nozdry klisny a hříběte peprmintovou mastí. Jeden pomocník stál u hlavy klisny, uklidňoval ji, chválil ji, 2 pomocníci začali postupně přikládat hříbě ke klisně. Nejprve nechali hříbě očichat klisnu v úrovni krku, hrudníku, když klisna stála v klidu, byla dostatečně chválena. Poté se přistoupilo ke směrování hříběte ke strukům, klisna dávala uši dozadu, občas se snažila kopnout pánevní končetinou, ale po důrazném napomenutí tohoto nežádoucího chování zanechala. Klisničce trvalo asi 15 min než našla struk. První napití trvalo asi 10 min., klisna se snažila kopnout po hříbátku asi dvakrát. Prvních 6 hodin jsme hříbě pouze přikládali na pití, snažili jsme se, aby se náhradní matka  příliš nestresovala. Poté jsme nechávali hříbě lehnout vedle matky. Po 10 hodinách jsme sundaly pouta a v průběhu večera i pokrývku hlavy, ale stále byla klisna fixována u hlavy. První moment adopce nastal, kdy hříbátko přičichlo k nozdrám náhradní matky, a ta lehce zaržála. Od této chvíle bylo hříbě stále v přítomnosti klisny. V průběhu dalších 24 hodin už nemusela být klisna fixována vůbec, hříbě se samostatně napilo, postupně vymizely i potíže s vyprazdňováním.

 Hříbě s matkou byly poté umístěny do malého výběhu odděleně od zbytku stáda. K úplnému přijetí hříběte klisnou došlo zhruba za týden, kdy se i hříbě navázalo na matku (do té doby bylo silně napojené na majitele). Po přechodu na přirozenou mléčnou výživu byly vyřešeny všechny trávicí problémy hříběte.

obr. 3: Hříbě bezprostředně po zdařené adopci

Závěr

Popisovaný případ dokládá, že z prematuritního hříběte s malou šancí na přežití vyrostlo zdravé, životaschopné hříbě. V současné době je hříběti deset měsíců a žije ve stádě, bez zdravotních problémů. Podmínkou tohoto úspěchu byly nemalé finanční prostředky a velké úsilí všech zúčastněných osob.

 

Literatura:
  1. Knottenbelt D. C., Holdstock N., Madigan J. E. Equine Neonatology Medicine and Surgery. Saunders, 2004:459-469,19-21.
  2. Koterba M. A., Drummond W. H., Kosch P. C. Equine Clinical Neonatology. Lea& Febiger 1990:728-745,285-287.
Zpět
©2011 HorseVets